Neviditelný koronavirus v letošním roce  tvrdě zasáhl  do našich životů. Změnil fungování společnosti, jednotlivců, domácností, dětí, seniorů ale i mužů a žen v produktivním věku. Mezi ty, kdož pocítil velmi rychle, natvrdo a s velmi osobním dopad koronaviru do života, byly oběti domácího násilí.

Kde oběti domácího násilí nejvíce pocítily dopady protikoronavirových opatření jsme se zeptali Zdeny Prokopové, místopředsedkyně ROSA-centrum pro ženy.

Chcete-li efektivně pomoci obětem, pomoc musí být rychlá a flexibilní.  Právě  rychlost pomoci, ale i nabídku různých forem pomoci koronavirová karanténa i covid 19 v našich životech výrazně omezila.

Především tím, že došlo k omezení činnosti soudů, státních  orgánů, omezení provozu obecních úřadů, institucí zabývajících se dětmi v dysfunkčních rodinách. Měnila se i činnost Policie, která měla priority především ve zvládnutí karantény.

Soudy přestaly vynášet rozsudky, zastavila se  hlavní  řízení, což se prakticky projevilo v životě našich klientek:   docházelo  k problémům při stanovení výživného, svěřování dětí do péče. Omezení činnosti většiny úřadů zase ve zpoždění či odložení získávání různých sociálních dávek, které oběti potřebovaly k přežití. Oddělení péče o děti, sociální odbory místních úřadů měly omezený provoz.  Omezila se možnost obětí získat pomoc.

Docházelo ale i ke zvýšení rizika vážných úrazů či dokonce smrti v rodinách, kde násilí je běžným jevem. Potvrzuje to i nárůst počtu vražd. Podle policie ČR bylo v prvním pololetí spácháno 38 vražd motivovaných osobními vztahy (33 v roce 2019). Podle expertů se zvýšilo riziko sebevražd.

Aktuální údaje odborníků ukazují, že pandemie a s ní související omezující opatření mají negativní vliv na duševní zdraví lidí, informovaly například 7. září Lidové noviny. Odborníci proto apelují, aby byl na prevenci sebevražd kladený vyšší důraz. Podle Petra Winklera z NUDZ z dat vyplývá, že v době nouzového stavu přibylo případů lidí, kteří splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy.
Nouzový stav také podle odborníků navíc ukázal zvýšenou potřebu takzvaných distančních služeb. Z analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplynulo, že krizové linky a též informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR. Problémem byl nedostatek personálu, proto nebyla část volajících obsloužena. Podle analýzy se také ukázala důležitost chatových služeb, například u domácího násilí, protože telefonát může slyšet i ten, kdo oběť ohrožuje, a vzniká tak další riziko.

Kde se ukázal největší problém přímo v rodinách?

Výrazně se prohloubila izolovanost obětí násilí. Karanténa tak „uvěznila“ v jednom bytě  násilníka i oběť Pro karanténu i uzavření školek a škol  byly oběti prakticky celodenně uzavřeny v bytech s násilnými partnery, kteří nešli do zaměstnání. Buď pro jeho ztrátu či pro uplatnění home office či kurzarbeitu. U řady násilných partnerů koronakrizové období tak ještě prohloubilo jejich frustraci (omezení příjmů, ztráta zaměstnání), zvýšilo jejich agresivitu. Oběti často byly neustále pod přímým „dozorem“ násilného partnera, což výrazně omezilo možnost v případě napadení obrátit se o pomoc.

To výrazně zvýšilo nebezpečí  konfliktů, napadení ale i vražd. Oběti násilí nemohly opustit byty násilného partnera. Byly pod neustálou kontrolou, ale i pod neustálou hrozbou napadení. Nebylo kam odejít. Hotely zavřely, omezil se i provoz sociálních zařízení, azylových zařízení.

Ukázalo se tak, že nejsme nejen prakticky ale ani informačně připraveni na náhlé pandemie a nenadálé změny chodu společnosti, které ze dne na den omezí chod běžného civilního života.

Vyvstala řada problémů, které neměl a neuměl kdo řešit. Například řada našich klientek předává děti svým bývalým partnerům. Mají se předávat děti i partnerům v době karantény, partnerům, u kterých není jisté, zda nebyli nakažení?  Přetrvává i v době krize a omezení pohybu povinnost předávat děti podle harmonogramu „běžného“ života, při omezení cestování a pohybu obyvatel?  A  jak by mělo v době karantény předávání při zachování všech bezpečnostních a karanténních prvků vypadat.  Na tyto otázky a konkrétní problémy neexistovaly rychlé a kompetentní odpovědi. Někteří násilní partneři začali účelově obviňovat své partnerky z úmyslného neplnění povinnosti, padala trestní oznámení.

Pandemie a v důsledku toho i omezení chodu společnosti, kdy řada zaměstnanců přestala chodit do práce vyvolalo i další, tentokrát ekonomický problém.

Oběti násilí, které chodily do práce, zůstaly v době karantény buď bez příjmů, nebo jim příjmy výrazně klesly, například tím, že začaly pobírat místo platu ošetřovné. Oběti se tak dostaly do větší ekonomické závislosti na násilném partnerovi.
Možnost získat finanční výpomoc pro uzavření či omezení provozu Úřadu práce se výrazně ztížila.
Hrozba nezaměstnanosti, sociálních nejistot zvyšovala napětí v rodinách.

Jak zareagovala ROSA-centrum pro ženy?

ROSA po zmapování situace a vzniklých problémů obětí operativně změnila systém své práce. Vycházeli jsme z toho, že jediná možnost, jak si může oběť zajistit pomoc, radu, když už musí být uzavřená v jedné domácnosti s násilným partnerem, nemůže s dětmi do školy, nemůže do zaměstnání,  je možnost využit  maily, internet, telefon, sociální sítě, Skype. To se ukázalo jako krok správným směrem. Moderní technologie, sociální sítě se ukázaly jako operativní prostředek pomoci. Ovšem je potřeba je využívat bezpečně, když jsem z dosahu partnera, třeba při procházce se psem nebo v koupelně…

Posílili jsme proto okamžitě služby prostřednictvím  telefonu a internetu. Zajistili jsme možnost chatu s obětmi. Dostupnost telefonického a mailového spojení byla prakticky bez omezení, ještě jsme přidali druhou telefonní linku. Fungoval i náš azylový dům.

Současně jsme se snažili do společnosti rozšířit informace o možnosti využívat telefonickou a online formu pomoci. Tady se ukázala neocenitelná pomoc českých firem a společností. Získali jsme ve spolupráci s Nadací Vodafone – podporu České pošty a 6 soukromých dopravců , kteří šířili informační letáčky a mohli předávat kontakty přes aplikaci Bright Sky CZ. Obchodní centrum Metropole Zličín nám poskytlo prostor pro otevření informačního centra, kde jsme působili 1x týdně a mohli předat informace a letáčky obětem DN.

Jako výrazná pomoc a mimořádně účinný prostředek pomoci se ukázala aplikace Bright Sky CZ. Ta poskytuje obětem domácího násilí základní rady, informace a kontakty. Aplikaci ve spolupráci s Rosou jako odborným garantem, Policií ČR a MVČR zajistila pro české prostředí  zdarma ke stažení Nadace Vodafone.

Nadace České spořitelny nám zase výrazně pomohla při zajištění nové techniky pro online komunikaci a rozšíření služby zajištěním dalších zkušených pracovnic.

Jaký byl konkrétní efekt rozšíření možností telefonické, mailové, internetové pomoci?

Rozšíření telefonické, mailové, internetové pomoci se ukázalo jako velmi efektivní. Výrazně se zvýšil počet telefonických a mailových dotazů. Jejich počet stoupl dvojnásobně, a jejich délka trojnásobně.

Co nám Covid dal?

Covid 19 upozornil na problémy, které dosud nikdo neřešil. Ukázal, jak zranitelné a ohrožené jsou při omezení normálního chodu společnosti právě ženy ohrožené domácím násilím. Covid 19 přesně specifikoval situace, které musí oběti ale i pomáhající organizace zvládnut a hlavně na které musí být organizačně, technicky připravení.

Konkrétně v ROSE jsme začali dlouhodobě a systematiky posilovat právě možnosti online poradenství, video konzultací a chatu, jako efektivní, rychlé první pomoci i v době celospolečenských problémů a karantén. Znamenalo to nejen získat technickou, ale současně i nutnost potřebného proškolení v této oblasti všech pracovnic.

Karanténa jen potvrdila význam a efektivnost rozšiřování aplikace Bright Sky CZ a povědomí o pomáhajících organizacích.

Z ekonomického hlediska se ukázal jako významné pro oběti  mít zajištěnu alespoň malou finanční rezervu v hotovosti, právě pro řešení naléhavých případů bezprostředního ohrožení života a současně omezení fungování společnosti a jejích institucí.

PhDr. Jiří Vavroň, ROSA – centrum pro ženy