Třináct tisíc korun zatím stála v průměru každého Čecha dosavadní opatření proti šíření covidu 19 či karanténa, uplatněná v jarních měsících letošního roku. Alespoň podle statistik. Toto období přineslo více než polovině Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí. Jednotlivé typy domácností, jako například domácnosti samoživitelek, ale i ženy, které žijí s násilným partnerem a čelí často brutálnímu fyzickému či ekonomickému domácímu násilí, upozorňují ekonomové, však mohly ztratit a také ztrácely, daleko více.

Zvláště tvrdá a často bezvýchodná situace byla v těch domácnostech, kde partnerka byla obětí domácího násilí. Musela vyžít jen z ošetřovného, či ze sníženého platu. Přesto dál musela dál finančně táhnout celou rodinu, hradit provozní výdaje, nezřídka financovat i život násilného partnera, splácet jeho půjčky.

Opustit takovou domácnost není přitom jednoduché. Nejen kvůli dětem, obavám z jejich ztráty. Pronajímatelé bytů například požadují několikaměsíční kauci při pronájmu bytu. Lze odejít do azylu, ale to sebou přináší řadu komplikací. Pokud žena odejde do azylového domu a je stále formálně vdaná, má velmi ztíženou možnost získat sociální výpomoc.

Lenka pracovala v softwarové firmě. V době vrcholící jarní vlny pandemie však najednou místo 25 tisíc korun platu získala jen 16 tisíc. Firma začala fungovat v nouzovém režimu. Děti musely zůstat doma, školka a škola přerušila provoz. Lenka žije sama, za nájem a energie, telefon platí měsíčně 10 tisíc.

Jenže současně musela při klesajícím příjmu, pokrýt obvyklé výdaje. A také výdaje mimořádné.

„Všichni nás vyzývali, abychom posilovali imunitu. I když jsme se snažila to dělat úsporně, například procházkami, otužováním, vařila jsem hodně ze zelí a cibule a dalších plodin bohatých na vitamíny, přesto jsme musela mimořádně kupovat ochranné pomůcky. Pro starší dceru, aby mohla sledovat výuku na internetu, jsme musela pořídit počítač. Naštěstí byl z druhé ruky a levnější. Prostě najednou pro mne stovka byly velké peníze. Jen jsme se modlila, abychom neonemocněly.

Období karantény a omezeného chodu společnosti představovaly pro 57 procent Čechů a Češek snížené příjmy nebo zvýšené výdaje. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti Partners.  Z 57 procent dotčených Čechů nejvíce finančně dopadl koronavirus na Pražany a pak na podnikatele.

Podle podrobnějších výsledků průzkumu, který provedla agentura MindBridge Consulting pětina Čechů (21%) z dotčených 57 procent, zvýšením výdajů a snížením příjmů přišla v součtu o 32 tisíc korun.

Více než třetina domácností (35 %) musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8 tisíc Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do výše 2 tisíce Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5 tisíc Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy. „Průzkum ukázal, že vyšší výdaje uváděli respondenti s vyšším vzděláním a příjmem. Vysokoškoláci měli výdaje přes 10 tisíc Kč, lidé bez maturity pak necelých 6 tisíc Kč,“ konstatuje Lucie Baslová, finanční poradkyně Partners.

Zhruba 1/3 domácností měla v důsledku pandemie zvýšení výdaje, v průměru 8 tisíc korun (respirátory, roušky, desinfekce) 2/5 přišly o část  příjmů ( ošetřovné místo platu, snížení mezd při omezení výroby atd.

Pozitivně hodnotí ekonomové skutečnost, že Češi se v době první fáze koronavirové doby nadměrně nezadlužovali. Pokud potřebovali peníze, sáhli do svých finančních rezerv a dřívějších úspor (77 % dotázaných), nebo jim vypomohli příbuzní či přátelé. Bankovní půjčkou řešili problém jen tři procenta dotázaných.

O nás čeká – panují velké obavy

Poměrně velké obavy panují ale z očekávání dalšího vývoje. Všechny signály zdravotníků i celosvětový vývoj, spolu s nastupujícím podzimem podporují závěr, že koronavirus  nezeslábne, nezmizí, naopak, bude růst počet nakažených a nemocných. Druhou vlnu očekává 59% dotázaných.

Pesimistické očekávání vychází především z vlastní zkušenosti z jara letošního roku, kdy lidem začaly vysychat jejich příjmy, místo celé výplaty dostávaly pouze část, či se musely spokojit s ošetřovným.

Domácnosti přitom vedení obavami z budoucího vývoje začínají nakupovat především zdravotnické pomůcky, respirátory a desinfekce. Jedna rouška stojí deset až dvacet korun, respirátor několikanásobně více. Pokud by se měly roušky obnovovat minimálně jednou denně, výdaje začnou poměrně rychle růst.

Nakupovat do zásob zdravotnické pomůcky začalo podle průzkumu Partners zhruba 28 procent českých domácností. Na 21 procent domácností začalo o něco více spořit než dříve. Na 16 procent domácností odkládá větší nákupy (vybavení domácnosti, auto). Část domácností odložilo dovolenou (13%).

Vývoj svému osudu (tedy ani více nespoří či neomezuje výdaje) ponechává na 47 procent českých domácností.

Problémem českých rodin by se při dramatickém zhoršení zdravotní situace Česka, vysokém počtu nakažených či při zvýšení počtu lidí, kteří ztratili práci a žijí ze sociálních podpor, mohl stát fakt, že řada českých rodin nemá větší finanční rezervu. To by mohl být celorepublikový problém, zejména při dramatickém zvýšení nezaměstnanosti.

Více než ¼ domácností nevytváří úspory ze svého měsíčního hospodaření. Pouze 15 procent domácností by vydrželo při ztrátě příjmu déle než rok. Na 40 procent domácností má finanční rezervy na dva měsíce. Podle ekonomů by však každá domácnost měla mít minimálně finanční rezervy, aby překonala tři měsíce při ztrátě prakticky všech příjmů.

Bez větších finančních rezerv jsou především lidé s nízkými příjmy, samoživitelky a domácnosti žen-důchodkyň

Nejstabilnější skupinou, kterým se ani nezvýšily ale ani nesnížily příjmy, byly teoreticky domácnosti důchodců. Výše důchodů je stanovena předpisy a nemění se. „Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

PhDr. Jiří Vavroň, ROSA – centrum pro ženy