I tento článek se bude týkat bezpečí. Chceme-li se bavit o bezpečí, nemůžeme vynechat téma vykázání násilné osoby. Jedná se o opatření, zakotvené v zákoně o Policii ČR, č. 273/2008 Sb. V Informačním a poradenském centru ROSA se velmi často setkáváme s tím, že naše klientky – oběti – nejsou o možnosti vykázání násilné osoby ze společné domácnosti informovány nebo mají zkreslené představy o svých právech. Účelem tohoto článku je poskytnout stručnou a srozumitelnou formou podstatné informace jak obětem, tak těm, kdo mají ve svém okolí oběť, které by rádi pomohli.

Novela zákona o policii, která vstoupila v platnost 1. 1. 2009, přidala policistům pravomoci ohledně řešení situací domácího násilí v krátkém časovém horizontu a bez náročné administrativy. Policista má oprávnění při zásahu okamžitě vykázat násilnou osobu ze společné domácnosti, a to v situaci, kdy lze důvodně předpokládat, že by se dopustila dalšího útoku. Jednoduše řečeno, vykázání je preventivní opatření, mající zabránit dalším útokům. Trvá 10 dnů, je však možné ho postupně prodlužovat až na dobu půl roku.

Zkrátit vykázání možné není ani na základě žádosti oběti. Policista může násilnou osobu vykázat i v její nepřítomnosti. Násilná osoba je vždy písemně informována a jsou jí sdělena její práva a povinnosti a jakékoli porušení je mařením výkonu úředního rozhodnutí. Vykázaná násilná osoba musí okamžitě opustit vymezený prostor, kam se nesmí vracet, musí taktéž odevzdat všechny klíče od společného obydlí a nesmí kontaktovat oběť. Vykázaná osoba má právo si
vzít své osobní věci nebo věci, které potřebuje pro výkon povolání. Oběť je policistou informována o možnosti podat si žádost o předběžné opatření na prodloužení vykázání soudní cestou.

Naše klientky se bohužel setkávají s bagatelizací jejich situací a s neochotou situaci řešit za použití různých výmluv. Nejběžnější výmluva je ve smyslu „dokud se nic nestalo, nemůžeme nic dělat“. Takový přístup je pro oběti nejhorší možný z mnoha důvodů. Oběť většinou dlouho váhá, než se odhodlá přivolat si pomoc. Stydí se za vzniklou situaci, nechce ji řešit s cizími lidmi a má strach z reakce partnera. Oběť často vůbec neví, zda má právo si přivolat pomoc. Když všechny tyto překážky zdolá a řekne si o pomoc, měla by ji dostat. Pokud policista násilníkovi po vyhodnocení rizik pouze „domluví“ a nevykáže ho, nechává oběť v obrovském nebezpečí. Málokdo si dokáže představit, co se poté v domácnosti děje, když hlídka odjede. Agresivní chování může nabýt na intenzitě, protože násilníka rozzuří, co si oběť „dovolila“. Pokud násilníkovi jeho jednání „projde“, roste jeho sebevědomí stejně, jako oběti sebevědomí klesá.

V případě, že zasahující policista nevyhodnotí situaci správně, oběti tím nesmírně ubližuje, protože ta může přestat věřit, že by jí někdo mohl pomoci. Příště už si pomoc nepřivolá, nikomu se nesvěří, na okolí zanevře a dostává se do ještě větší izolace. A izolace je jeden z nejvíc rizikových faktorů. Role policisty je tedy velmi náročná, zodpovědná a řešení každé situace si tedy vyžaduje maximální pečlivost a citlivý přístup při jednání s obětí. Je chybou, pokud policista nerozumí dynamice násilného vztahu a nechápe uvažování a jednání oběti.

Jak podat trestní oznámení

Jako nejpraktičtější se nabízí podat trestní oznámení na místně příslušném oddělení Policie ČR dle trvalého bydliště. Může se stát, že nemáte důvěru k policistům, kteří pracují na tomto oddělení, a to například na základě předchozích špatných zkušeností. Pak je možné podat trestní oznámení na jakémkoli oddělení. Každý policista je povinen přijmout nezbytná opatření, pokud hrozí nebezpečí.

Další variantou je, podat trestní oznámení na Obvodním státním zastupitelství.

Může se také stát, že se dozvíte, že na oddělení, kam jste podnět podala, pracuje příbuzný nebo kamarád agresora. Poté je možné podat stížnost nebo námitku pro podjatost. Stížnost na postup policie se podává na odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství hl. m. Prahy nebo na Obvodním státním zastupitelství.

Pokud dojde k situaci, kdy budete mít pocit, že službu konající policista nevěnuje vaší situaci dostatek pozornosti, vaše problémy zlehčuje nebo se vás přímo či nepřímo snaží od podání trestního oznámení odradit, je vhodné vyžádat si přítomnost jeho nadřízeného a toho o všem informovat. V každé případě můžete požadovat zaprotokolování své výpovědi.

V případě, že policista odmítá konat, opište si z jeho odznaku šestimístné číslo. Každý policista ve službě musí mít odznak viditelně umístěný na uniformě a na vaši žádost vám služební číslo musí sdělit. Pokud o číslo projevíte zájem a zmíníte možnost podání stížnosti, dá se předpokládat, že se policista začne chovat vstřícněji.

Rozhodnete-li se podat stížnost, měla by být co nejkonkrétnější a obsahovat:

• všechny dostupné informace o policistovi či útvaru policie, na kterého stížnost
  směřuje (jméno, služební číslo, SPZ služebního vozidla, jehož posádka zasahovala)
• jméno, příjmení, adresu a podpis stěžovatele
• stručný popis toho, čeho se stěžovatel domáhá, jaké právo mu bylo upřeno a jakým
  způsobem
• co nejvíce konkrétních informací, které by pomohly při prošetřování

Stížnost lze podat i na postup policie, včetně nečinnosti v souvislosti s podáním trestního oznámení. Poté se stížnost podává na odboru vnitřní kontroly.
Před začátkem výslechu dostanete k přečtení poučení oznamovatele trestného činu. Součástí tohoto textu je i doložka, že oznamovatel žádá o vyrozumění o učiněných opatřeních po uplynutí 1 měsíce.

Na výslech je dobré se připravit. Můžete si sepsat poznámky např. o tom, kdy násilí začalo, jak eskalovalo, kdy došlo k jakým útokům. Pokud máte důkazy, např. v podobě fotografií zranění, můžete je vzít s sebou. Příprava vám možná dodá trochu více klidu, protože je obtížné si pod tlakem okolností a ve stresu vzpomenout na podrobnosti dějů, které se mohly udát před delší dobou. Je naprosto nepřípustné u výslechu lhát, tím byste se vystavila nebezpečí pozdějšího trestního stíhání za pomluvu či křivé obvinění.

Obsahem trestního oznámení by měly být odpovědi na následující otázky:

• kdo se trestného činu dopustil (kdo je pachatel, poškozený, svědek…)
• co se stalo (popis skutku)
• kdy k události došlo (doba spáchání skutku)
• jak k události došlo (popis jednání všech zúčastněných osob)
• čím byl trestný čin spáchán (pokud byla použita zbraň nebo nějaký nástroj)
• proč se podle oznamovatele trestný čin stal (jaký mohl být motiv pachatele)
• jaké byly následky pro oběť (újma na zdraví, újma na majetku…)

Ke konci oznámení nechce zaprotokolovat, že si výslovně přejete, abyste byla informována o učiněných opatřeních např. větou: “Žádám, abych byla vyrozuměna o tom, s jakým výsledkem bylo moje tretsní oznámení prošetřeno.”

Máte právo vyžádat si kopii úředního záznamu, stejně jako na kopii všech protokolů a záznamů, které s vámi Policie ČR sepsala. Protokoly je dobré vždy pečlivě přečíst. V případě nedostatků je možné žádat o doplnění nebo změnu formulací.

Mgr. Petra Suchanová

Projekt Bezpečí do kabelky podpořil Nadační fond AVAST.